Standart APBT

Výstavní standard ADBA     I. Úvod     A. Abychom správně pochopili jakýkoliv chovný standard, měli bychom znát historii, která stojí za existencí plemene.   B. Účel rozhodčího je nezaujatý výběr jedince kvalitního genotypu, který současně odpovídá plemennému typu.   C. Úkolem rozhodčího je ponechat své osobní preference stranou a vybrat psy, kteří objektivně nejvíce odpovídají standardům.       II. Celkový vzhled 20 bodů     A. Hodnocení chovného typu     1. Ve výstavním kruhu by měl vypadat jako Americký pitbulteriér původního typu.   2. Statný, trojrozměrný. Neměl by působit jemným nebo křehkým dojmem, ale dojmem síly.   3. Kvadratický vzhled se silnou stavbou kostry, s pevnou přední částí a lehkou a pružnou zadní částí.   4. Měl by působit atleticky, ne objemně. Muskulatura by měla být hladká, ale definovaná.   5. Vzhled zvířete by měl být štíhlý, vytrénovaný a měl by být vidět náznak žeber a páteře (bez viditelných kyčelních kostí), s pevným a viditelným svalstvem. Čistá, lesklá srst, krátce střižené drápky. Ve štěněcích kategoriích by měl pes působit dobře živeným dojmem, bez viditelných žeber, páteře nebo kyčelních kostí. Srst by měla být lesklá, krátce střižené drápky.     B. Vyváženost     1. Shodné zaúhlení přední i zadní části těla – nejlépe se posoudí v pohybu.  2. Poměr výška/váha – nejvyšší pes na danou váhu.   3. Velikost hlavy v proporci k tělu, s dostatečně dlouhým krkem, tak aby hlava v přirozené vzpřímené pozici byla posazena výš než vrchní část hřbetu (kohoutek).     C. Předvedení  1. Pes je socializovaný, se zájmem o dění kolem něho.   2. I když je určitý stupeň agresivity charakteristický pro dané plemeno, neukázněné chování bude odvádět pozornost rozhodčího a může znemožnit přesné posouzení daného psa.  D. Zdraví   1. Vitalita psího ducha, lesk srsti a ostrost v oku prezentují zdraví jednotlivého zvířete  2. Barvy nebo barevné vzory geneticky spojené se zdravotními problémy budou považovány za vážnou chybu. Hlavní chyby: barevný vzor merle či albinismus (bílý pes s modrýma nebo růžovýma očima, růžový nos, pysky, bez přítomnosti pigmentu na polštářcích tlapek, očních víčcích apod.)  III. Chování 10 bodů   A. Sebevědomý a ostražitý.   B. Se zájmem o dění kolem, kontroluje si svůj prostor, neohrožen ničím v jeho okolí.  C. Jemný ke svým blízkým Chyba: bojácnost nebo plachost.  IV. Zadní část 30 bodů  A. Bedra   1. Měla by být dostatečně široká a dlouhá pro kvadratického psa. Příliš krátká můžou narušovat pružnost psa. Moc dlouhá můžou způsobit to, že pes nese nadměrnou váhu, a to může ovlivňovat jeho hbitost a rychlost.  B. Kyčle   1. Dlouhé a svažující se s přiměřenou šířkou. Toto může být posuzováno současně s ocasem, který by měl být nízko nasazený.  2. Ideální sklon kyčlí by měl být směrem k zemi 30 stupňů  C. Proporce zadních končetin  1. Stehenní kost by měla mít takovou délku, aby se proporčně kolenní kloub nacházel v horní třetině zadních končetin.  2. Holenní kost je delší kostí zadních končetin.  3. Délka nártu je střední a svaly se vážou rovnoměrně na každé straně kosti tak, aby se hlezna mohla pohybovat rovnoměrně (paralelně) vedle sebe, aniž by se odchylovala dovnitř nebo ven. Nártová kost, hlezno a spodní část holeně jsou lehké, jemné a pružné.  4. Zadní úhlení – poměr mezi délkou kostí a svalů, které se na ně vážou, způsobuje zahnutí, jehož výsledkem je dobře ohnuté hlezno. Toto přispívá k přirozené pružnosti, která je požadovaná u zadních končetin.  5. Připojení svalů je dlouhé a hluboké, dobře obepínající kloub, což způsobí to, že svaly působí hladce, ale zároveň jsou definované (ne trsovité).  Chyby: krátké nebo rovné boky, rovná kolena, dvojitě spojena nebo křivá hlezna, kravská hlezna, trsovité svaly. V. Přední část 20 bodů A. Hrudník 1. Hluboký, elipsovitého tvaru, s výraznou hrudní kostí. Při pohledu ze strany spodní část hrudníku by měla být aspoň v úrovni loketního kloubu. 2. Dobře klenutý nahoře, zužující se vespod, výrazně zasahující až do beder. B. Ramena 1. Širší než hrudník na úrovni osmého žebra. Lopatky dobře položené dozadu, 45stupňový nebo méně stupňový úhel směrem k zemi, dostatečně široké, aby umožnily přiměřené osvalení vzhledem k těžkému a robustnímu hrudníku. 2. Širší než hrudník na úrovni osmého žebra. Lopatky dobře položené dozadu, 45stupňový nebo méně stupňový úhel směrem k zemi, dostatečně široké, aby umožnily přiměřené osvalení vzhledem k těžkému a robustnímu hrudníku. 3. Předloktí je pevné a o něco delší než pažní kosti, s dvojnásobnou tloušťkou oproti nártu hlezna. C. Tlapky 1. Malé a těsné, vysoko nasazené na zápěstí. 2. Polštářky jsou silné a dobře stavěné. 3. Paspárky jsou přirozené na předních nohách, na zadních nohách se přirozeně nevyskytují VI. Hlava a krk 15 bodů A. Krk 1. Silně osvalený k základně lebky 2. Poměrně dlouhý. B. Hlava 1. Velikost hlavy je v poměru ke zbytku těla. 2. 2/3 šířky ramen 3. Ve tvaru klínu při pohledu ze shora nebo ze strany, kulatá při pohlednu zepředu 4. Líce o 25 % širší než krk v úrovni lebky. 5. Délka nosu by se měla rovnat vzdálenosti od čenichu k týlu hlavy. 6. Čenich je dobře vyvinutý. Výplň pod očima by měla být širší než hlava u základny uší. 7. Hlava by měla být hluboká od vrcholu hlavy až ke spodní čelisti 8. Hlava a čenich jsou hranaté. 9. Úzké (sevřené) pysky. 10. Zuby: Řezáky by se měly vpředu setkat v nůžkovém skusu. Špičáky by měly být široké u základny (kořenů) a zužující se ke konci, horní špičáky přiléhají těsně za spodní špičáky. Zuby by neměly chybět a měly by být v pořádku, pevné a zdravé. 11. Oči malé, hluboko posazené. Eliptického tvaru při pohledu zepředu, trojúhelníkové při pohledu ze strany. 12. Uši: Neupřednostňují se kupírované ani nekupírované uši, s výjimkou zvýšení celkové atraktivity jednotlivého psa. VII. Ocas a srst A. Srst 1. Kůže silná, volná kolem krku a hrudníku, jinde těsně přiléhající, i u dobře trénovaného zvířete v kondici jsou patrné svislé záhyby kolem krku a hrudníku. 2. Krátká a naježená , lesk ukazuje celkový zdravotní stav zvířete. 3. Jakákoliv barva nebo barevná kombinace, s výjimkou barev nebo barevných kombinací, u kterých je známo, že jsou geneticky spojeny se zdravotními problémy. B. Ocas Závažné chyby: barevná kombinace merle nebo albinismus (bílý pes, modré nebo růžové oči, chybějící pigment) Chyby: delší srst, roztřepená srst na ocasu nebo kdekoliv jinde, kupírovaný ocas nebo jiný než rovný. Diskvalifikace: agresivita vůči lidem, jedno- nebo oboustranný kryptorchismus, hermafrodit. Americký pitbulteriér by měl především celkové vypadat jako sportovec. Jeho tělo je určeno k rychlosti, síle, obratnosti a vytrvalosti. Musí být v rovnováze ve všech směrech. Příliš mnoho na jedné straně ho okrádá o něco jiného na druhé. Ve své ideální podobě je synonymem krásy. Zdroj: http://www.adbadog.com Vyhrazení k standardu American Dog Breeders Association Inc. (ADBA) APBT Tento standard plemene není identifikátorem plemene. Může být použit pouze pro posouzení standardu kvality Amerického pitbulteriéra, jak je pevně stanoveno. Jejich účelem je použití pro chovatele American Dog Breeders Association Inc., nebo pro rozhodčí schválené asociací American Dog Breeders Association Inc. k určení kvality každého zvířete, které je posuzováno na výstavě schválené asociací American Dog Breeders Association Inc., nebo na akci k udělení ADBSI bodů, které jsou založeny na jednotlivých kvalitách, jak je uvedeno v chovných standardech plemene. Rovněž může být použit k posouzení kvality chovných zvířat chovatelů APBT registrovaných u asociace ADBA k výběru chovných zvířat a pro posouzení kvality jednotlivých štěňat z vrhů APBT registrovaných u ADBA. Z anglického originálu přeložila Alena Dickmann, odbornou korekturu provedl Ing. Marek Zahornadský, 2014.